Atarista od roku 1986

Jako malý kluk jsem byl na nejlepší cestě stát se majitelem Sinclair ZX Spectrum, ale na jaře roku 1986 jsem vůbec poprvé slyšel o značce ATARI. Jsou to prý ty nejlepší domácí počítače, kam se hrabe gumák.

Osud tomu chtěl (a já s mým bratrem jsme tomu trošku pomohli), že na podzim téhož roku jsme se stali hrdými majiteli domácího počítače ATARI 800 XL a datarekordéru XC 12. V roce 1989 jsme postoupili na vyšší level a stali se z nás eSTéčkáři, když u nás doma začalo bydlet ATARI 520 STFM, ale s jídlem roste chuť a časem jsme vystřídali různé další konfigurace a poslední naše sestava byla ATARI MEGA 4, MEGAFILE 30 a SM 124. Více se dozvíte ZDE

Atari: svět, který ani čas neumlčel

Ze světa ATARI jsem v roce 1994 plně přesedlal do světa PC, což mi tenkrát přišlo jako logický krok. Návrat do světa pod horou Fuji mi trval plných 20 let, ale od roku 2014 jsem opět členem komunity teď už retrocomputeristů, kteří obdivují schopnosti těchto úžasných zařízení, které i více než 30 let od svého vyrobení stále pracují a dělají nám radost tak jako tenkrát.

Návrat legendy: Atari znovu ožívá

Zatímco na přelomu tisíciletí se lidé svých "starých" domácích mazlíčků zbavovali a přecházeli do jiných počítačových světů, ruku v ruce s úpadkem značky ATARI vlivem časté změny jejího majitele, nyní se síla značky opět probouzí. Stále více stárnoucích bývalých ataristů si pořizuje stejné vybavení jako měli kdysi v mládí, ale do řad aktivních uživatelů se zařazují i jejich potomci, aby si nostalgicky připomněli počítačové hraní ze svého útlého dětství. Někteří pro pocit z používání původního zařízení, někteří opatrně nakukují prostřednictvím emulátorů starých systémů, někteří se vydávají cestou alternativního hardware v podobě FPGA náhrady či nově vznikajících kompatibilních strojů.

Nový život pro staré Atari

Nejen že značka ATARI pod současným vedením se začíná, byť pozvolna, opět vracet do herního světa tak jak jsme ji znávali, začíná se i mezi nynějšími uživateli objevovat stále více různých malých či větších projektů, které našim starouškům dávají novou sílu a dříve netušené možnosti. A jelikož patřím mezi ty, kdo si chtějí nově vzniklé periferie a rozšíření vyzkoušet a postavit si je vlastníma rukama, zůstává mi nyní už poměrně velké množství přebytků materiálu, který já už neuplatním, tedy hlavně desek plošných spojů. Proto jsem se rozhodl vytvořit toho, což už nepotřebuji a nabízím dalším stejně postiženým k použití prakticky za pořizovací náklady.